Dnes:

1. Rozmysli si, jestli chceš letos na Velikonoce něco péct. Z inspirace zde - můžeš vyzkoušet beránka, nebo zvolit perníčky - jsou praktické pro koledníky. Dále existují boží milosti, jidáše, mazanec. Za pozornost také stojí připomenout, že na zelený čtvrtek by se dle tradic mělo objevit v jídelníčku něco zeleného.

   Pokud máš v plánu péct a vařit, projdi si seznam ingrediencí a zjisti, jestli máš všechny.

   Pak už stačí jen naplánovat, kdy a kde je koupíš a kdy se pustíš do pečení. Když už budeš v plánování nákupních seznamů... ještě se zamysli, co budeš letos dávat za dárky koledníkům, ať to můžeš vzít "z jedné vody".

   P.S.: Na beránka je nejlepší čas v sobotu před Velikonocemi, perníčky klidně ve čtvrtek, až budou děti o prázdninách doma a budete hledat společnou činnost.

2. Ukotvi se v pocitu klidu, radosti a bezpečí. Návod viz níže.

Hotovo. To je všechno, co dnes potřebuješ udělat.

Velikonoční pečení (a vaření)

Na Velikonoce dostáváme příležitost vyzkoušet všemožné druhy těst a výrobků z nich.

Z čeho můžeme vybírat?

- na Zelený čtvrtek - jemné kynuté medové jidášky,
- na Bílou sobotu beránek z třeného těsta,
- na Velikonoční neděli mazanec z těžšího nebo tvarohového kynutého těsta, 
- a konečně na Velikonoční pondělí smažené boží milosti, nebo perníčky z perníkového těsta (obojí se dá rozdávat koledníkům)

Můžeš vyzkoušet každý rok něco... Anebo mít osvědčený postup a toho se držet :+) Pečení je v dnešní době radost, ne povinnost :+) Můžeš jej úplně přeskočit, anebo si ho užívat.

Letos jsem pro Tebe stihla napsat a nafotit postup na velikonočního beránka, a můžeš se také prokliknout na recept na perníčky. Recepty na jidáše, mazanec a boží milosti mám v plánu doplnit do druhého ročníku "Velikonoc na pohodu", pokud si je chceš upéct už letos, prohledej, prosím, internet :+)

Velikonoční vaření - aneb zelený čtvrtek

Na Zelený čtvrtek se tradičně jí zelené jídlo – jako symbol zdraví, nového života a jarní energie. Nemusíš v tom hledat nic složitého.

Stačí do dne zařadit něco „zeleného“:  špenát, kopřivy, bylinky, pažitku nebo třeba salát.

Dříve lidé věřili, že jim to zajistí zdraví na celý rok – dnes si z toho můžeš vzít hlavně ten princip. Malé připomenutí, že jaro je tady… a že je čas doplnit energii po zimě. 

Drobnosti pro koledníky

Ať už máš doma malé holčičky, větší holky, nebo jen samé kluky, je možné, že se objeví nějací koledníci. Můžeme se k tomu postavit různě:

- někdo chystá bohatý a opulentní, krásně nazdobený stůl (můžeš obarvit a ozdobit vajíčka, upéct boží milosti nebo perníčky a koupit čokoládová vajíčka nebo zajíčky)
- někdo to vezme minimalisticky - pár obarvených vajíček natvrdo a miska s kinder-čokoládami také udělá svoji službu :+)
- někdo Velikonoce zcela ignoruje, ale to je podle mě trochu škoda :+)

Ať už chystáš vlastnoručně (vajíčka, pečení...), nebo něco rychlého koupíš (čokoládová vajíčka nebo tyčinky), je dobré to dopředu promyslet. Nejlepší čas na promýšlení je dnes, protože začátkem příštího týdne máš spoustu času na to, abys vše potřebné v klidu sehnala. 

Recepty:

1. Velikonoční perníčky

Tento recept je sice ve vánoční verzi, ale stačí změnit vykrajovátka na kytičky a motýlky, a jsme tam, kde potřebujeme být.

Recept najdeš zde: 

 

2. Velikonoční Beránek

Ingredience:

120 g másla
210 g cukru krupice  
špetka soli
3 vejce
180 g polohrubé mouky
75 g mletých mandlí
citronová kůra
90 ml mléka

Na vymazání:
1 lžíce másla
2 lžíce hrubé mouky

Postup

1. Troubu předehřej na 150 stupňů. Formu na beránka vymaž máslem a vysyp hrubou moukou.  
2. Máslo, sůl, žloutky a polovinu cukru smíchejte v jedné nádobě.
3. Mleté mandle, mouku a citronovou kůru.
4. Bílky vyšlehejte se špetkou cukru do pěny.  
5. K utřenému máslu (z bodu 2) postupně po několika částech vařečkou vmíchej střídavě mouku s mandlemi (bod 3)  a mléko. Na závěr přidejte tuhý sníh (bod 4)
6. Nalij do připravené formy.
7. Peč 60 minut na 150 stupňů.

Vyndej z trouby a nech 2 minuty odpočinout ve formě. Pak vyklop beránka, nech jej chvíli ležet a odpočívat (10 minut) a nakonec ho postav. Stačí pocukrovat, uvázat mašli pod krk a dát místo očí mandle nebo lentilky:+) 

Následující text netřeba celý číst. Je tu pro zajímavost a kontext.

Pokud Tě zajímá pozadí jednotlivých dní, jejich význam a zvyky, co se k nim váží, můžeš se podívat :+)

Křesťanské Velikonoce — od půstu do Letnic

Velikonoce nejsou jen pár dní.
Dříve to bylo dlouhé období, které mělo svůj přirozený rytmus. Je opravdu významné - zabírá téměř čtvrtinu liturgického roku. 

Postupuje:

Od radosti…
přes zklidnění…
až k novému začátku.

 

1. Období radosti (Masopust)

Začíná po Vánocích (od Tří králů 6. ledna do Popeleční středy)

Je to čas:
– oslav
– setkávání
– dobrého jídla
– radosti ze života

Jako by si lidé dovolili naplno si užít hojnost…

Poslední tři dny — masopustní neděle, pondělí a úterý — se konají různé rituální úkony, průvod masek a scénické výstupy, vše končí taneční zábavou.  Bylo to naposledy dovolené veselí před dlouhým obdobím odříkání.

 

2. Zklidnění a návrat k sobě (Půst)

Popeleční středou začíná čtyřicetidenní půst.

Po období veselí přichází změna.

Zpomalení.
Zjednodušení.
Ztišení.

Lidé omezovali:
– jídlo (maso, mléko, sladkosti)
– zábavu
– rozptýlení

A místo toho se víc obraceli dovnitř.

Nešlo o přísnost.
Šlo o prostor.

Pro myšlenky.
Pro tělo.
Pro sebe.

3. Postupné probouzení  (pašijový týden, svatý týden)

Poslední týden půstu před Velikonoční nedělí. Svatý týden je významné období křesťanského liturgického roku, ve kterém si křesťané téměř všech vyznání připomínají poslední týden Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříži a vzkříšení. Začíná Květnou nedělí a končí Velikonocemi

Neděle — KVĚTNÁ NEDĚLE
(týden před Velikonoční nedělí — letos 29. března 2026 - dnes)

Co se připomíná: Ježíšův slavný vjezd do Jeruzaléma, kde ho zástupy vítaly palmovými větvemi a pláštěmi hozenými na cestu jako symbol úcty. Ježíš věděl, že jde vstříc svému ukřižování.

Název: Pojmenování vzniklo z toho, jak jsou tento den zdobeny kostely květy, které připomínají palmové větve, kterými tehdy lid vítal Ježíše.

Kočičky: Kněz v kostele žehná kvetoucí vrbové proutky — kočičky. Lidé si je nosí domů pro štěstí. Na Blízkém východě se používají palmové ratolesti, u nás je nahradila kvetoucí vrba jíva, která raší právě v tento čas. Posvěcené větvičky se doma zastrčily za kříž na stěně nebo za svatý obrázek, vymetalo se zelenými větvemi stavení — aby se vymetl hřích — a nesmělo se péci, aby byla úroda ovoce.

Pondělí — MODRÉ PONDĚLÍ
Název: Modré pondělí je pojmenované podle německého blau, což kromě modré barvy, do které se v tento den zdobily kostely, znamená také „neschopný práce".  Kostelníci mají modré hazuky, oltáře jsou zastřeny modře — barvou Ježíše Krista a jeho očekávání. Hospodyňky začínají s velikonočním úklidem.  

Tradice: Podle lidového zvyku se v tento den nemělo vůbec pracovat.

Úterý — ŠEDIVÉ ÚTERÝ
Tradice: Šedá barva souvisí s prachem — zametalo se a vymetaly pavučiny.  Den byl vyhrazen generálnímu jarnímu úklidu celého domu.

Středa — ŠKAREDÁ / SAZOMETNÁ STŘEDA
Připomíná: Zradu Jidáše Iškariotského. Podle lidového vyprávění se v tento den Jidáš na Ježíše mračil, tedy škaredil.  

Jméno Sazometná: Název Sazometná středa se objevuje již kolem roku 1500 v kázání Jakoubka ze Stříbra a je spojován s vymetáním sazí z komínů. Vymetení komína mělo nejen praktický, ale i symbolický význam — vyhnání zlých sil z domu.

Lidová pověra: Podle lidové pověry se v tento den lidé neměli mračit, aby se nemračili všechny středy v dalším roce. 

Jidáše: Na Škaredou středu se v českých zemích pečou jidášci — pečivo, které připomíná smyčku, na kterou se Jidáš oběsil. Podávali se namazané medem.

 

4. Velikonoční dny (vrchol) 

Čtvrtek — ZELENÝ ČTVRTEK
Název: Český název je zřejmě chybný přepis z němčiny, kdy se původní greinen (plakat) zaměnilo za grün (zelený). Správně by se tedy měl jmenovat spíše „plačtivý čtvrtek."

Co se připomíná: Nejdůležitější událostí Zeleného čtvrtka je poslední večeře Ježíše. V dopoledních hodinách slaví v každé diecézi biskup s kněžími mši, při níž se žehnají oleje používané celý rok při udílení svátostí a kněží obnovují své kněžské sliby. Večer se slaví mše na památku Večeře Páně.  

Zvony odlétají do Říma: Na Zelený čtvrtek utichají zvony — „odlétají do Říma". Znovu se rozeznívají až na Bílou sobotu. Místo zvonů se ozývají ve vsích dřevěné řehtačky a klapačky, jejich zvuk prý vyhání nečisté síly z domů a stavení. 

Zelená jídla: Jí se zelená jídla — špenát, zelí, kopřivy — aby byl člověk zdravý po celý rok. Sel se len a hrách, protože co se tento den zaselo, mělo dobře prospívat.

Zemědělské zvyky: V dřívějších dobách zde začínal zemědělský rok. Na Zelený čtvrtek sedláci líbali půdu, modlili se na zeleném drnu a myli se v tekoucí vodě.

 

Pátek — VELKÝ PÁTEK
Co se připomíná: Ukřižování a smrt Ježíše Krista. Věřící v tento den vykonávají křížovou cestu, která během čtrnácti zastavení připomíná utrpení Ježíše Krista a jeho smrt na kříži. 

Bohoslužba bez mše: Velký pátek je považován za den smutku a postu a nekoná se žádná mše. Bohoslužba je složena pouze ze čtení textů a zpěvu. Důležitou součástí pobožnosti je odhalení a uctění svatého kříže — tento zvyk je znám již od čtvrtého století. 

Přísný půst a zákazy: V lidové tradici se vedle přísného půstu setkáváme s celou řadou obřadních zákazů: zákaz zametání, praní, bělení, zákaz půjčování čehokoliv z domu, zákaz hýbat se zemí — aby byl zajištěn pokoj Ježíše v hrobě. 

Magie Velkého pátku: Velký pátek byl v lidových pověrách spojen s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávají své poklady. Nesmělo se půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarovaná. Posvátná byla tekoucí voda - mytí v ranní potoční vodě zajišťující ochranu před nemocemi, plavil se v ní i dobytek.

 

Sobota — BÍLÁ SOBOTA
Co se připomíná: Den, kdy Ježíš ležel v hrobě. Den ticha, smutku a čekání.

Název: Označení Bílá se odvozuje od barvy roucha nově pokřtěných, kteří bývali v rané církvi přijímáni do společenství věřících v předvečer Kristova zmrtvýchvstání. Bílá barva symbolizuje čistotu, naději a nový život.  

Den bez liturgie: Bílá sobota je pro věřící dnem ticha a očekávání. Křesťané se stále postí a oplakávají Ježíše ležícího v hrobě. Po celý den se nekonají žádné liturgické obřady. Lidé chodí do ztichlých chrámů navštěvovat tzv. Boží hroby. 

Vigilie — Velká noc: V noci před nedělí Zmrtvýchvstání se slaví mše svatá — tzv. vigilie. Mše začíná po západu slunce. V blízkosti kostela bývá přichystán oheň, který symbolizuje světlo Kristova vzkříšení. Věřící se odebírají se svíčkami do tmavého kostela za rozsvícenou velikonoční svící — paškálem. V kostele se zpívá slavnostní chvalozpěv oslavující Kristovo vzkříšení. Odtud plyne název Velikonoce — Velká noc.  Součástí bohoslužby bývá udělování křtu a obnova křestních slibů. 

Lidové zvyky: Na Bílou sobotu se plete pomlázka, barví vajíčka a pečou beránci a mazance.

 

Neděle — VELIKONOČNÍ NEDĚLE (Boží hod velikonoční)
Proč je to největší svátek: Jedná se o nejvýznamnější slavnost křesťanského liturgického kalendáře. V křesťanské tradici jde o den, kdy Ježíš vstal z mrtvých. Opět se rozezní zvony a konají se průvody ke křížům. 

Datum se mění každý rok: Na nicejském sněmu roku 325 se všechny církve dohodly, aby se křesťanské velikonoce slavily v neděli po úplňku, který nastává po jarní rovnodennosti. Proto jsou Velikonoce každý rok jinde — v rozmezí 22. března až 25. dubna.

Svěcení pokrmů a jídlo: Lidé si nechávali posvětit jídlo — pečeného beránka nebo mazanec. Kus takového pokrmu by měl dostat každý host v domě. Část posvěceného pečiva věnovali lidé také hospodářství, aby se mu dařilo.

Papežské požehnání: S Božím hodem Velikonočním se pojí papežské požehnání Urbi et orbi — Městu a světu — kdy papež z lodžie baziliky Svatého Petra požehná Římu i světu.

 

Pondělí — VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ (Červené pondělí)
Velikonočnímu pondělí se také říká červené. Již tradičně je tento den spojen s pomlázkou a koledováním. Chlapci se s pomlázkou vydávají šlehat děvčata, říkají při tom velikonoční koledy a říkanky, a děvčata jim za odměnu dávají malovaná vajíčka.

V případě velikonoční pomlázky již v lidovém prostředí není patrná ani tak návaznost na křesťanské liturgické prostředí, jako spíš na předkřesťanské tradice, víru v očistnou moc živlů. Samotné označení vychází z pomlazení — tedy očistné moci spojené s obnovou a magickou silou mladého života. 

 

5. Pokračování (po Velikonocích)

Velikonocemi to nekončí. Naopak.

Následuje období, které je o:
– radosti
– růstu
– novém životě

To, co jsme si v sobě připravili…
teď můžeme začít opravdu žít.

 

DOBA VELIKONOČNÍ — padesát dní radosti
(od Velikonoční neděle do Letnic)

Po Velikonocích následuje doba velikonoční, která trvá padesát dní a končí slavností Seslání Ducha svatého, známou jako Letnice. Tato doba je oslavou Kristova vítězství nad smrtí a jeho vzkříšení. Věřící se zaměřují na radost z nového života v Kristu.

Bílá neděle — první neděle po Velikonocích: Bílá neděle dostala svůj název podle nově pokřtěných, kteří naposledy oblékli bílé roucho, do něhož byli oblečeni při křtu o velikonoční vigilii. Bílá neděle je často dnem prvního svatého přijímání. 

Letnice (Seslání Ducha svatého) — padesátý den po Velikonocích: Připomínají, jak Duch svatý sestoupil na apoštoly a dal vznik církvi. Tento svátek má paralelu s židovským svátkem Šavuot — Letnicemi.

 

Shrnutí

Je krásné sledovat, jak se v křesťanských tradicích potkávají staré a ještě starší příběhy.
A všechny nás tiše vedou k tomu samému – zastavit se, ztišit se a dovolit si znovu začít - s pocitem vděčnosti a radosti.

 

Ráda bych se s Tebou dnes podělila o to, jak se ukotvit v pocitu klidu, radosti a bezpečí. 

Má to několik výhod - pokud v tom pocitu jsi, prožiješ si ho intenzivněji a víc si jej uvědomíš. Později se do něj pak můžeš snáze dostat.

Když jsme v pocitu klidu, radosti a bezpečí

Někdy si toho nevšímáme... nebo toho nevěnujeme tolik pozornosti. A to je škoda :+) 

V každém dni jsou chvíle, kdy se cítíme v klidu... kdy máme radost (a ani si toho nevšimneme), kdy se cítíme v bezpečí. Čím hlouběji a intenzivněji si to uvědomujeme, tím větší pocit životní spokojenosti, klidu, radosti a bezpečí máme...

Jak takové pocity prohlubovat a rozšiřovat? Tím, že si jich budeme všímat. Zastav se na chvíli... a když zjistíš, že se cítíš v klidu, v radosti a bezpečí, obtiskni si ten pocit do kůže. Stisni si jednou rukou zápěstí druhé ruky, jako bys tento pocit chtěla zamknout :+) Pocitově tam zůstane :+)

 

Když chceme být v pocitu klidu, radosti a bezpečí

Pokud jsi zkoušela cvičení z odstavce výše, zkus se zasoustředit na zápěstí, kam jsme pocit zamkli. A zkus ho znovu vyvolat.

Pátek - 27.3.2026
- Dnes se rozhodni, kde a kdy koupíš řeřichu a jakou misku použiješ. 
- Dej si do kalendáře, že na Apríla, nebo na zelený čtvrtek (společně s dětmi, budou mít prázdniny) ji dáš do misky. 

Sobota - 28.3.2026
- Dnes si rozmysli, jakým způsobem budeš barvit vajíčka

Neděle 29.3.2026 
- Dnes si rozmysli, jestli a co chceš péct na Velikonoce. Beránka? Perníčky? Nebo možná něco jiného: Boží milosti? Jidáše? Mazanec? Najdi si svůj oblíbený recept a zkontroluj, zda máš všechno, co potřebuješ. Pokud nemáš, rozmysli, kdy je dokoupíš.
- Budeš vařit něco zeleného na Zelený čtvrtek? Pokud ano, máš vše potřebné? Naplánuj, kde a kdy to seženeš. 
- Poslední, co je potřeba rozmyslet, jsou dárky koledníkům. 

Pondělí 30.3.2026 - středa 1.4.2026
- sežeň jarní květinu a květináč
- nachystej si, co potřebuješ k barvení vajíček (ať už si vybereš jakýkoliv způsob)
- nachystej barevné papíry, lepidlo, špejle, vajíčka
- dokup ingredience na pečení, případně na přípravu zeleného jídla na Zelený čtvrtek
- dokup koledu pro koledníky

Zelený čtvrtek - 2.4.2026
- zasaď s dětmi řeřichu
- vytvoř s dětmi dekorativní vajíčka na ozdobu
- můžeš uvařit na oběd něco zeleného

Velký Pátek - 3.4.2026
- den klidu

Bílá sobota - 4.4.2026
- pokud chceš péct, dnes je nejlepší doba na pečení beránka nebo mazance

Neděle - 5.4.2026
- obarvi vajíčka pro koledníka
- najdi mašle na velikonoční pomlázku

Pondělí - 6.4.2026
- Nachystej koledu pro koledníky